Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 12. ledna 2022 - 14:18Volvox.cz si právě čte 9 lidí
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Ze středověkých šumavských hvozdů

Příběh pana rytíře Vítka a jeho dcery Anežky představuje předposlední prozaický text Petra Motýla (1964), známého básníka, prozaika, překladatele a také autora divadelní hry. Třísetstránková kniha, vydaná v nakladatelství Volvox Globator, zavádí čtenáře na výpravu do středověkých Čech, konkrétně do období na přelomu 13. a 14. století, vymezeného vládou posledních Přemyslovců a počátkem panování Lucemburků.

Děj se primárně odehrává v šumavském podhůří poblíž Sušice a Kašperských hor na tvrzi zemanského rodu z Třešňové, ale zavítáme také do Německa či Itálie. Jak vyplývá z názvu knihy, příběh se soustřeďuje na vylíčení životních osudů rytíře Vítka a jeho dcery Anežky, která jakožto jeho nástupkyně a dědička pokračuje v budování a rozvíjení otcova díla. Oba se přitom musí vypořádat s démony vlastní minulosti a všemožnými útrapami a nástrahám středověkého světa. Naštěstí oba mají ku pomoci zbrojnoše a věrného sluhu Vávru, který se za svého pána neváhá bít, i život by za něho položil, rád se dobře nají a popije a k pobavení svých posluchačů (a také čtenářů) sype z rukávu jednu pábitelskou historku za druhou, přičemž právě jeho výřečnost se ukazuje jako užitečná vlastnost ve zvlášť vyostřených situacích.

Je třeba zdůraznit, že próza Petra Motýla nepředstavuje klasický historický román. Po vzoru starých středověkých kronik autor zachycuje individuální osudy postav nejen na pozadí reálných dějinných událostí, jejichž ozvuky zasahují do životů Motýlových hrdinů, ale především se soustřeďuje na zachycení každodenního obrazu života středověkého člověka v rytmu cyklického plynutí času přírodního. Vedle kronikářského principu některé pasáže připomínají spíše středověké hrdinské eposy, zakomponování nadpřirozených prvků pak posouvá vyprávění směrem k pověstem a pohádkám, což se např. projevuje v polarizování některých postav (udatný a spravedlivý rytíř versus zbabělý intrikán). Některé z těchto inspiračních zdrojů připomíná již obálka: uvedena je Zbraslavská kronika (děj se odehrává v době, kdy tato kronika vzniká), dále je zmíněna Vančurova Markéta Lazarová (v knize se přímo objevuje zmínka o tažení proti lapkovi Kozlíkovi na tvrzi Roháček) či pohádky francouzského spisovatele a sběratele lidových pohádek Henriho Pourrata. V próze nacházíme i motivy převzaté ze severské mytologie (např. v pasáži o obrech), popisy přírody a lokalizování do prostředí Šumavy připomene dílo Karla Klostermanna.

I po kompoziční stránce je dílo Petra Motýla promyšlené. Zpočátku kniha působí jako soubor příběhů, které spolu souvisí jen volně, avšak postupně vykrystalizuje v kompaktní celek s pevně danou dějovou linií, byť značně spletitou. Samotný příběh rytíře Vítka a jeho dcery Anežky pak rámuje postava staré zemanky, Anežčiny dcery, která po sto dvaceti letech vypráví svým pravnoučatům o osudech obou protagonistů, což celý text rozšiřuje o další vyprávěcí perspektivu.

V závěru pak do příběhu postmoderním způsobem vstupuje i samotný autor, aby se společně s pravnoučaty pustil do lívanců. Kniha tak představuje poctu umění vypravěčství, což v podání staré zemanky tematizuje také předávání rodové paměti následujícím generacím. „Tak si, děti moje, dobře pamatujte, co jsem vám povídala, ať to některé z vás, kdo bude mít ten dar, kterého mně naměřili vrchovatě, totiž že bude umět vyprávět, může povědět zase svým dětem a svým vnoučatům a pravnoučatům...“ (str. 331).

Působivá a bohatá je Motýlova osobitá práce s jazykem, z níž je evidentní autorova erudice a básnický talent. Jazyk textu se přizpůsobuje jednotlivým postavám a vypravěčům. Autor využívá hovorový styl, dialektismy a archaismy, ale zároveň pracuje i se vznešeným stylem, který připomíná jazykový charakter starých kronik. Najdeme zde neotřelá přirovnání, metafory, rozsáhlá souvětí, různá lidová moudra, poučky a rčení, ale i krátké úsečné věty, plné zámlk a nedořečenosti, což ponechává prostor čtenáři pro domýšlení si a pro zapojení vlastní fantazie.

Práce s různými žánry i jazykovými styly přitom tvoří soudržný celek. Petr Motýl stvořil přesvědčivý a poutavý příběh, který před očima čtenářů oživuje každodenní život na středověkém venkově v šumavském podhůří se všemi strastmi a radostmi. Z knihy, okouzlující svou poetičností, doslova vyzařuje radost z vyprávění a jistě přinese svým čtenářům potěchu z četby.

 

Petr Motýl: Příběh pana rytíře Vítka a jeho dcery Anežky. Volvox Globator, Praha 2020.

 

Protimluv, č. 4/2021, Markéta Kročilová

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 833