Snaha ochránit společnost končí absurditou

Pod poetickým názvem ROSTLINY BOHŮ vydala společně nakladatelství Volvox Globator a Maťa výpravnou publikaci zabývající se problematikou halucinogenních rostlin. Kniha je dílem dvou známých autorů. Americký botanik RICHARD E. SCHULTES byl ředitelem botanického muzea Harvardu a profesorem přírodních věd na tamní univerzitě. Chemik ALBER HOFMAN byl vedoucím oddělení výzkumu přírodních látek farmaceuticko-chemických laboratoří firmy Sandoz AG ve Švýcarské Basileji. Objevil mj. halucinogenní účinky LSD v roce 1943.

Kniha Rostliny bohů nese podtitul: Jejich posvátná, léčebná a halucinogenní moc. Tuto zdánlivou senzačnost je třeba v současné, poněkud zjitřené atmosféře osvětlit. Známý případ stíhání olomouckého nakladatelství Votobia za knihu Vaříme s konopím tomu nasvědčuje. Lehce se totiž může stát (nejen u nás), že dobře míněná snaha ochránit společnost od skutečných či domnělých zhoubných vlivů končí absurditou. Následné setrvání v této absurditě může posléze podstatně přispět i k velice závažným společenským důsledkům. Z moderních dějin USA víme, že prohibice ve 20. letech byla naprosto kontraproduktivní záležitostí. Nejen že alkoholismus nevymýtila, ale umožnila obrovský rozmach organizovaného zločinu. Nelegální obchod s narkotiky byl právě jedním z nejvýnosnějších byznysů, do nichž zločinecké struktury svůj kapitál investovaly.

Každý jedinec ví, že rozdíl mezi jedem, lékem a narkotikem záleží pouze na použitém množství. Mnohé běžné léky se při vysokých dávkách stávají smrtelnými jedy. Proto jsou ostatně vydávány jenom na lékařský předpis. Již v 16. století slavný lékař a myslitel Paracelsus napsal: „Ve všem najdeme jed – nic bez něho není. Je to pouze dávka, která určuje, zda jed bude jedem, nebo ne.“

Masové zneužívání drog je jedním z negativních průvodních jevů moderní civilizace. Má složité společenské příčiny. Boj proti němu je dnes úkolem pro profesionální týmy odborníků – sociology počínaje,policií a justicí konče. Snaha postihovat nakladatele, např. za knihu s obrázky kaktusů a s legendou, že obsahují halucinogeny, je stejně naivní jako pokus zastavit rozjetý tank klacíkem.

Oba autoři knihy, vážení vědci, směřují své dílo k zainteresované veřejnosti. Jsou si dobře vědomi, že halucinogenní rostliny představují rozporuplnou oblast lidské zkušenosti, ale dávají přednost informaci,před zamlčováním dnes již neutajitelných faktů. Kniha je rozdělena na několik částí a čtenáře postupně uvádí komentáři do problematiky z hlediska botaniky, chemie, medicíny a etnologie. Důležitým oddílem je barevný atlas a botanický popis jedenadevadesáti rostlin z celého světa, o nichž se ví nebo tuší, že mají psychotropní vlastnosti. Druhou polovinu tvoří čtrnáct kapitol věnovaných hlavním halucinogenním rostlinám včetně podrobného přehledu jejich kulturního významu. Publikace je bohatě ilustrována, nechybí ani bibliografie a rejstřík.

Užívání halucinogenních rostlin hrálo důležitou úlohu v lidské zkušenosti od pradávných dob a mělo nezastupitelný význam při náboženských obřadech raných kultur. Dodnes jsou tyto rostliny jako posvátné respektovány u těch národů, které pokračují v tradičním způsobu života svých předků. Halucinogeny jsou zde přirozenou součástí kultury a umožňují komunikovat se spirituálním světem. Moderní věda se o tyto látky zajímá z několika důvodů. Zkoumá jejich působení na lidské vědomí, jehož účinky jsou často stále ještě záhadné. Kromě toho chemicky výzkum vede k objevům nových farmaceutických prostředků, využitelných nejen v psychiatrii.

Telegraf, 12. 3. 1997, Josef Janda

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 3734