Vydání Rostlin bohů tu je bohužel pionýrským činem

Nedávné zdejší debaty o zákonnosti či nezákonnosti a prospěšnosti nebo neprospěšnosti látek pozměňujících vědomí poukázaly na zásadní věc: stupeň povědomí o historických, společenských i individuálních aspektech této otázky se blíží nule. Navíc – člověk neví, zda se smát, anebo plakat – žhavá aktuálnost problému vyhasla po volbách jako mokrá marihuanová cigareta. Ale naštěstí je situace taková, že navzdory pronásledování Votobie a ve snaze pokrýt tohle naše „místo, kde žijí lvi“, vycházejí další knihy na téma drogy, změněné stavy mysli, zkoumání lidského vědomí a podobně. Mezi nimi má své čestné místo publikace Rostliny bohů z pera dvou výsostných autorů: Richarda E. Schultese, ředitele Botanického muzea Harvardovy univerzity, a Alberta Hoffmana, člověka, který při své výzkumné práci pro farmaceutickou firmu Sandoz náhodou 16. dubna 1943 objevil derivát námelu celosvětově proslulý jako LSD-25.

Rostliny bohů, výpravný a informacemi nabitý obrazový svazek (však se také prodává za 548 korun), je jakýmsi herbářem a encyklopedií rostlin, které v různých fázích historie lidstva vstoupily do jeho života a byly po dlouhou dobu nedílnou součástí kulturního vývoje. Dozvíme se tu také, že nejde o nějaký exotický import: vrcholným duchovním zážitkem starých Řeků byla účast na eleusinských mystériích, kde se účastníci přiváděli do stavu vytržení pomocí fermentovaného nápoje. Své prostředky, jak se dostat „za“ běžné vědomí měli Keltové, Germáni i Slované. Kniha nám to připomíná s nechtěnou aktuálností.

Těžištěm knihy, která v originále vyšla v roce 1979, je ovšem něco jiného, oddíl nazvaný Čtrnáct hlavních halucinogenních rostlin. Zde můžeme nahlédnout do podstaty odvěkého soužití člověka s těmito nevyzpytatelnými duchovními partnery. Tou podstatou je kontinuálně předávaná zkušenost a kontrola uplatňovaná vypranými jedinci, šamany, kteří umožňují ostatním projít opojením a v něm prožít tradice, ze kterých dotyčné společenství vychází. Teprve tím se jedinec stává právoplatným členem společnosti. Když dnes v hospodě po ukončení předvolební schůze štamgasti ještě v podroušení probírají programové prohlášení dotyčné strany, jde vlastně o cosi modelově podobného, ovšem v degenerované formě.Z našeho života se vytratila posvátnost . „Rostliny bohů“ ji však ve vztahu k lidské mysli obsahují pořád stejně, před stovkami let jako v roce 1996. Jistě, při dnešní organizaci společnosti nikdo neví, co by se stalo, kdyby procento jedinců, kteří vystoupí z dosavadního stádního přístupu k životu založeného na nevědomosti, podstatně vzrostlo. Ale nicméně: řeší něco plošná represe? To, proti čemu je třeba opravdu bojovat, jsou drogy návykové: pervitin, heroin, crack, kokain – děti chudoby, vzniklé jako vedlejší produkty průmyslové společnosti. Házení těchto „jedů“ do jednoho pytle s „rostlinami bohů“ může omluvit snad jen nevědomost. Pokud ovšem nejde o záměr.

Přijít s knihou, jako jsou Rostliny bohů, je u nás stále ještě pionýrským činem. Přes oficiální vydávání tohoto titulu po celém světě se jeho zdejší nakladatelé zaštiťují před paragrafem 188 trestního zákona upozorněním, že zasáhli do původního textu. Tady je ale smutno ...

Richard E. Schultes, Albert Hoffmann: Rostliny bohů. Překlad Martin Šilar. Volvox Globator a Maťa, Praha 1996, 192 stran.

Mladá fronta, 16. 10. 1996, SAŠA NEUMAN

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 4134