Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 9. září 2011 - 12:11Volvox.cz si právě čte 8 lidí
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Parcela pro chrám manželství


V románu Oběti zlomeného srdce americký nositel Nobelovy ceny Saul Bellow varuje, že hazard s láskou má na svědomí mnohem víc mrtvol než havárie atomové elektrárny v Černobylu.

Bonmot hnutí za ženské osvobození hlásá: „Žena bez muže je jako ryba bez bicyklu.“ Dámy usilující o nezávislost a rovné šance pro obě pohlaví prominou, ale po přečtení románu Saula Bellowa Oběti zlomeného srdce (1987) se spíš vnucuje dojem, že tyto dvě přirozené potřeby západní civilizace se v dnešním pragmatickém chumlu odcizených samotářů lehce zvrtnou. Americký prozaik zjistil, že hodný muž bez ženy je pak jako zajíc bez pytle.

Román amerického držitele Nobelovy ceny za literaturu, jehož český překlad nyní už posmrtně potvrzuje autorův zájem o postavení intelektu a intelektuála v poválečných dějinách, vybudoval na tomto dvojsmyslném přirovnání tragikomedii o těch, kdo nemíní přistoupit na nelidské zacházení maskované vysokou životní úrovní ve vyženěné famílii. Novomanželka hlavního hrdiny je sice zámožná partie nezatížená péčí o potomstvo, uznávaná osobnost s obstojným IQ i půvabem, pánské ponožky jako zdroj svárů jim přepírá najatá síla, a stejně je soužití s ní víc než pro kočku. Rusko v americké hlavě V tak vyumělkovaném prostředí city zjevně nemohly dojít naplnění, jenže jejich posouzení není podobně jako četba Bellowových knih činnost pro netrpělivé. Odmyslíme-li si autorovy vytrvalé odbočky do hlavy poškozeného a jeho synovce, kteří se tím nadělením zabývají, vévodí příběhu srovnání dvou generací židovských přistěhovalců. Oba se ještě nestačili asimilovat natolik, aby se vzdali všech ideálů o Americe, a více či méně žijí i z mysticismu lidí poznamenaných Ruskem. Saul Bellow je proto jako Američan s ruskožidovskými geny - schopný sečíst zkušenost dvou velmocenských kultur a zpestřit ji pohledem třetího etnika vytěsněného na okraj - s radostí uvedl do situace, jaká by nastala po naprosto negogolovském završení „ženitby“, jedná-li adept chomoutu jako „starosvětská kansaská banka, s níž si poradí každý zlodějíček“.

Úlohy vypravěče, vrby a nepříliš vlivného rádce se zhostil třicátník Kenneth Trachtenberg, učitel ruské literatury náturou připomínající Nabokovova Pnina -kdyby byl klasikův profesůrek včas neutekl z bojiště. Kenovi zkrachoval vztah „na psí knížku“, protože družka s dcerkou odjela na druhý konec USA, kde bude mít vedle sebe konečně někoho od rány i za cenu občasného profackování. I on tudíž dostal za vyučenou - za snahu nebýt jako jeho tatík, vyhlášený proutník.

„Druhého otce“ má však Kenneth ve strýci a hlavní oběti případu. Univerzitní profesor botaniky Benn Crader si v životě vystačí jako mizerně placený odborník na lišejníky. Není to ještě zdaleka odkvetlý trumbera neschopný najít brýle, přestože společností ekonomického diktátu je dávno ostouzen jako „zbytečný člověk“ z ruské prózy 19. století, kterého si obecenstvo pěstuje jako vědátorskou květinku, z níž patrně nekápne nic světoborného. Tento vdovec před penzí touží znovu naplnit představy o šťastném svazku, a tak v něm rodiče jeho druhé choti najdou potřebného křena.

Morálka na pitevním stole Něco slibného v něm totiž přece vězí: pozemek je, oč v téhle parodii na lásku běží. Nedořešené vlastnické vztahy kolem lukrativní parcely, na níž stojí mrakodrap, by po patřičném zmanipulování Benna jako možného dědice a za pomoci právníků zaručovaly snobské rodině nevěsty tučný zisk. Jako americká účtenka za zpozdilý romantismus. Proč v manželství pojatém jako podnikatelský záměr ještě lpět na lásce?

Saul Bellow byl jeden z posledních spisovatelů, kteří chápali román jako humanistický nástroj, a nebylo mu tedy proti srsti vykročit na vratké pole a pitvat morálku, tonoucí spolu s rozumem a svědomím v „bažině prosperity“, jak Ameriku konzumních šidítek pojmenoval jeho souvěrec a kolega Philip Roth. Nedá se svést k netečnosti či vykutálené objektivitě, čehož si v předmluvě cení jeho britský následník Martin Amis.

Autor Obětí zlomeného srdce souhlasí s argumenty sociobiologů, že opěvovaný cit je pro člověka užitečnou mutací, a po důkladné rozvaze přitakává i básníku Philipu Larkinovi, jenž nehledě na svůj truchlivý milostný život věřil, že i po smrti „tu láska vždycky zbude“. Každopádně už titul Bellowovy knihy upozorňuje, že hazard s velkodušností má na svědomí víc mrtvol a boláků než havárie Černobylu, po níž tato moralita vyvažovaná hořkou směšností vznikla.

Když si k textu opět přimyslíme četné autorovy odbočky a přijmeme jejich tempo, obdržíme jeho nejcennější vrstvu. Saul Bellow totiž dokáže povzbudit sebereflexi postavy i čtenáře jako nikdo jiný v americké próze, ale není to zevrubnost ubíjející svou neuměřeností či ozdůbkami Johna Updikea, který svede občas totéž, nýbrž ve výsledku hladká, ostrá pitva zákrutů mysli bez formálních výstřelků proudu vědomí. A přesto autor krotí živelnou těkavost mozku jen do té míry, aby nezanikala šíře prostoru, k němuž krize protagonisty otevřela jasnozřivé průhledy a překladatelka přidala nevídaně subtilní zacházení s mateřštinou. Zaplaťpámbu za takové blbce Román zachycuje stovky protichůdných podnětů myslící bytosti, jež navenek budí zdání váhavého střelce, zatímco uvnitř si uchovává sílu vyválčené jednoty a dá ji včas najevo. Zrychlená a znuděná společnost považuje takový životní postoj za „nepraktický“, ačkoli ve skutečnosti by těmto lidem ráda říkala prostě „blbec“. V době, velící každému hrát čistě sám za sebe, tak většinové uvažování paradoxně vylučuje ze svého kruhu svědky, kteří se za nás snaží dobrat hloubky existence uvnitř městské masy, existence jedince přetvářeného vědou a mechanizací, mocí čísel a populární kultury.

Židé v krizi vždy mluví za celé lidstvo, jak víme od Bernarda Malamuda. I senzitivní intelektuálové Saula Bellowa zjistí, že zachraňují víc než sami sebe, pouze jejich řešení se s věkem liší. Kenovi stačí rozeznat obal od obsahu a objevit vedle sebe poklad. Tápání jeho strýce, který je daleko krutěji sám, nedosahuje výšin Bellowova nejnádhernějšího románu Herzog z rozevlátých šedesátých let, jehož je mladší ozvěnou, ale nátlak modernosti mu opět káže s panovačnou realitou zúčtovat. Profesor Benn Crader rovněž bloudí planetou v časoprostoru, na nějž není stavěný, zato dochází úlevy za cenu izolace ještě důslednější než posedlý Herzog. Aby dosáhl morálního standardu platného před rokem 1914, projeví faleš nutnou k přežití a vybírá si pro sebe raději mrazivou pointu hororu Frankenstein než strach vyjukaného zajíce na dně pytle. Ať si ho chytá ten, komu by se to přece jen vyplatilo.

Saul Bellow
Oběti zlomeného srdce (Přeložila Pavla Horáková)
Volvox Globator, Praha 2011, 304 stran, 349 korun

Žid mluví za lidstvo Hloubka rozkolísaného člověka „Dozvědět se, k čemu jsme“ - tak chápal smysl psaní Saul Bellow (1915-2005). Přišel na svět jako Solomon Bellows v Quebeku, kam se jeho rodiče uchýlili před ruskými antisemity, od devíti let žil v Chicagu a na zaniklou krásu centra Středozápadu vzpomíná i v próze Oběti zlomeného srdce. Vystudoval sociologii a antropologii, což mu usnadnilo poznání hlubin „rozkolísaného člověka“ - typického antihrdiny Bellowových děl, figurujícího už v titulu jeho prvotiny z roku 1944. V podobě osamělého pána, který se stáhl za hradby svého židovství, se pak objevuje i v románech Herzog, Humboldtův dar, Dobrodružství Augieho Marche, Planeta pana Sammlera či Henderson, král deště, jež v českých překladech vycházejí od šedesátých let. Držitel Pulitzerovy a Národní knižní ceny korunoval sbírku úspěchů v roce 1976 Nobelovou cenou.

09. 09. 2011, Hospodářské noviny, Petr Matoušek

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 5470