![]() ![]() | ![]() | |||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||
![]() | ||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||
![]() |
| ![]() |
Skandální knihy: Oprávněný výsměch upjaté morálce
Je s podivem, že oba pánové patřili svého času, tedy kolem poloviny devatenáctého století, mezi renomované literární vědce. Nadchli se pro ruský, ukrajinský a běloruský folklor, putovali po vsích, zpovídali pamětníky a zapisovali a shromažďovali jejich vyprávění. Jenže samozvaní mravokárci a bdělá cenzura jim nepřáli. Když Dal předával Afanasjevovi svoji bohatou kolekci, povzdechl si: "V mém souboru je řada pohádek, které se nedají tisknout. Škoda -jsou velmi zábavné." To skutečně Zakázané pohádky jsou: knížka, která vyšla česky poprvé zásluhou osvíceného Jindřicha Štyrského už v roce 1932 a podruhé v roce 1998, svedla dohromady košilaté vyprávěnky, v nichž se to hemží chuji a pizdami, které dirigují jednání svých důmyslných či naopak prostoduchých majitelů a majitelek. Sexuální libido tu však ne exhibuje samoúčelně: v jádru těch svěžích a zábavných textů nacházíme syrový, byť oprávněný výsměch - a sice upjaté morálce, naivní víře, lidské ješitnosti a hloupé sebezhlíživosti. Možná pro tuto svoji kritičnost se v domovském Rusku dočkaly Zakázané pohádky první oficiální publikace teprve po pádu komunismu, tedy více než sto let po smrti jejich sběratelů. Že jim dlouhé roky v šuplíku neuškodily, svědčí jen pro jejich výjimečnost a platnost. Vladimir Dal, Alexandr Afanasjev Zakázané pohádky 06. 02. 2010, MF DNES víkend, RADIM KOPÁČ | ![]() |
![]() | ||
© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR | Počet přístupů na tuto stránku: 6152 | ![]() |