Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 20. června 2006 - 18:26Volvox.cz si právě čte 9 lidí
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

Pro oživení a doplnění paměti aneb Vzpomínky jazzového mukla


Knihu doporučuje Ivan Kott

Všichni, kdo by si rádi zrekapitulovali historii našeho jazzu ve 2. polovině 20. století, mají možnost tak učinit nad knihou VLADIMÍRA KOUŘILA nazvanou DIVNÁ HUDBA DOB NEKALÝCH a opatřenou podtitulem Opojný život jazzové periférie krajiny podřipské.

Autor na úvodních deseti stranách proběhne se čtenářem světovou jazzovou historií, aby mohl v následující kapitole zavzpomínat na své školská léta začínající v roce 1950, i na první vnímání hudby, které nabývá na intenzitě s přechodem na školu střední. V té době chodil na koncerty orchestru Karla Krautgartnera, poslouchal dixieland a samozřejmě ho oslovil i nastupující rock´n´roll, který ostře kontrastoval s nahrávkami našich tzv. tanečních orchestrů doprovázejících textově i melodicky krotké písně, byť často interpretované dobrými zpěváky. V té době už ale také začíná seznamování s moderním jazzem, který k nám postupně pronikal jak v nahrávkách, tak později i v osobách jeho představitelů. Nejobsáhlejší kapitola knihy se jmenuje Nenápadný vliv Bílé hory na jazzovou improvizaci a je to jakási kronika let 70. a 80. minulého století, uvozená připomenutím nadějně se rozvíjejících let šedesátých. A pak již je počínaje rokem 1970 probírán rok za rokem a v každém vypíchnuto něco podstatného a důležitého. Poslužte si tu alespoň drobnou ukázkou z každé té výroční bilance.

1970 – Koncertem na zámku Kratochvíle se s kapelou Jazz Q loučí jeden z jejich zakladatelů, Jiří Stivín. Vzniká trio Stivín & Co. Jazz Systém.
1971 - Ustavující schůze Jazzové sekce Svazu hudebníků, k čemuž tehdy daly kompetentní orgány kupodivu souhlas. Autor interpretuje jejich uvažování asi takto: Oni ti "džezmani" jen hrají a nezpívají si u toho žádné Bratříčku zavírej vrátka.
1972 - Je založen Národní jazzový festival v Mladé Boleslavi. Na přerovském festivalu se dostává ocenění kvartetu čtyřiadvacetiletého studenta numerické matematiky Emila Viklického.
1973 - Asistent pražské stavební fakulty Vladimír Klusák zakládá trio zaměřené na komorní swingovou muziku, které se v roce 1975 mění na Swing kvartet. Jiří Stivín vydává album Pět ran do čepice. V malostranském Rubínu vznikla z popudu Jazzové sekce série pořadů Jazz Film Forum komentovaných Luďkem Hulanem. Jazzové festivaly – Praha, Mladá Boleslav, Přerov, Slaný.
1974 – Vzniklo kombo Impuls zaměřené na jazzrockový proud. Premiéra festivalu Pražské jazzové dny. V říjnu proběhl 10. ročník pražského mezinárodního jazzového festivalu.
1975 – Pavel Klikar zakládá Originální pražský synkopický orchestr. Jeden z pozdějších likvidátorů Jazzové sekce Zbyněk Mácha vysvětluje další opatření připravované ministerstvem kultury: "Jde nám o to, aby se jednotlivé festivaly žánrově nepřekrývaly."
1976 – V Pantonu vycházejí první tituly řady Mini Jazz Klub na EP deskách. Hvězdami 11. ročníku pražského mezinárodního jazzového festivalu byly orchestry Bennyho Goodmana a Gila Evanse.
1977 – Přitvrzení cenzury po Chartě 77. Pragokoncert bez vysvětlení ruší Koncert slavných jazzových interpretů USA, který se měl konat v květnu v Lucerně. Československý amatérský jazzový festival byl po deseti letech existence v Přerově direktivně přestěhován do Prahy.
1978 – Karel Velebný byl pozván do Berklee College jako pozorovatel. V květnu proběhly jedenáctidenní 6. pražské jazzové dny. Ferdinand Havlík zakládá novou kapelu – Swing Band.
1979 – Steamboat Stompers slaví 10 let své existence. V necelých padesáti letech umírá 22. února Luděk Hulan. Na valném shromáždění Mezinárodní jazzové federace byl prezidentem této organizace zvolen Dr Lubomír Dorůžka.
1980 – Oslavy čtyřicetileté existence orchestru Gustava Broma na jazzovém festivalu v Kroměříži. Inspektor pražské kultury nepovoluje konání 10. Pražských jazzových dnů. Uskuteční se 14. Slánské jazzové dny.
1981 – V Lucerně jsou uspořádány dva koncerty Ray Charlese. Koná se první ročník Vokalízy, když nápad Jany Koubkové pomáhá realizovat Robert Radosta. Byl zvolen nový výbor Jazzové sekce.
1982 – Vzniká nový jazzový orchestr Veleband, který Karel Velebný sestavil převážně z žáků lidové konzervatoře. Premiéra se konala v klubu Parnas, který byl však krátce na to uzavřen. Během zájezdu do Německa tragicky umírá saxofonista Rudolf Ticháček.
1983 – Slánští překonávají tuzemské rekordy v nepřetržitém konání festivalů – letos již po sedmnácté. Kvartet Milana Svobody reprezentoval český jazz na 25. Jazz Jamboree ve Varšavě.
1984 – Titzlova redakce Měsíčníku Melodie byla kompletně odvolána a nahrazena ideologicky prokádrovanými lidmi dosazenými ministerstvem kultury. V říjnu příkaz k zastavení činnosti Svazu hudebníků ČSR a všech jeho poboček, včetně Jazzové sekce.
1985 – Vzniká skupina Naima v obsazení Z. Zdeněk, F. Kop, J. Honzák a M. Šulc. Supraphon ruší po 24 ročnících edici Gramofonový klub, což je zdůvodněno tím, že trh je už dostatečně zásobován!
1986 – Hvězdami 16. pražského mezinárodního jazzového festivalu se stali Herbie Hancock, John Scofield a Betty Carterová. Členové výboru Jazzové sekce (mezi nimi i autor knihy) byli v té době drženi ve vyšetřovací vazbě v Ruzyni.
1987 – Old Time Jazz Band z Loučné nad Desnou slavil 30 let své existence. V březnu a květnu se konal soud s členy výboru Jazzové sekce a byly vyneseny podmíněné i nepodmíněné rozsudky. Na podporu vězněných se 12. prosince ve washingtonské Duke Ellington School for the Arts konal Jazz Freedom Concert s hvězdou Sonny Rollinsem.
1988 – Saxofonista a zvukový experimentátor Viktor Kotrubenko vydává knížku Tajemství syntezátorů. V pražském PKOJF proběhl v květnu 5. ročník Salonu tradičního jazzu s mezinárodní účastí. Na říjnovém 17. mezinárodním jazzovém festivalu v Praze zářili především Chick Corea a legenda Stephane Grapelli.
1989 – V necelých 58 letech zemřel 7. března Karel Velebný. V Semilech se konal již 3. ročník festivalu Jazz pod Kozákovem.

Čtyřiačtyřicet stran této kroniky z let svobodě a tudíž i jazzu nepřejících, končí pochopitelně sametovým převratem, a pak už se autor věnuje době polistopadové a postavení českého jazzu v ní. Objevují se nová jména i nové formace, ale i nové problémy, kterých není nikdy málo. Zmíněna je i otázka jazzových klubů, připomenut je Jazz Art Club v Radiopaláci, který neslavně skončil vinou podivné privatizace, i Agharta v Krakovské ulici, která ovšem dnes už existuje za mnohem lepších podmínek v Železné ulici, kde bojuje o posluchače s nedalekým Jazz clubem U Staré paní a s novým Akord jazz klubem ve staré celnici..

Vladimír Kouřil doplnil svůj text o 40 stran rozhovoru s Milanem Svobodou, který vzpomíná na své seznamování s hudbou, studia i začátky aktivního muzicírování. Čtenář se dozvídá o různých kapelách, do nichž byl Milan přizván, i o těch, které sám založil. Zvláštní pozornost si zaslouží zahraniční výjezdy v dobách socialismu a potíže administrativní, finanční i technické s tím spojené. Velmi zajímavé je líčení amerického pobytu v době studia na Berklee College of Music a navazující vzpomínky na některé americké jazzové veličiny.

Text knihy je doplněn několika fotografiemi a přetisky plakátů či pozvánek na jazzové akce, dále obsáhlým jmenným rejstříkem a pokusem o úplnou diskografii čsl. jazzu z let 1970-1989 na našich EP a LP, který zahrnuje 200 titulů. Na obálce je otištěna fotografie Ivana Prokopa zachycující pouličního hráče na foukací harmoniku vyfotografovaného v roce 1990 u svatoštěpánského dómu ve Vídni.

Vydavatelem tohoto pozoruhodného dokumentu je nakladatelství VOLVOX GLOBATOR (http://www.volvox.cz), a k dostání bude především v nakladatelském knihkupectví spojeném s literární kavárnou, které najdete na adrese Štítného 16, Praha 3, a dovoláte se tam na číslo 222781970.

18. 06. 2006, www.pozitivni-noviny.cz, Ivan Kott

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 7245