Titulní stránka
Poslední aktualizace stránky: 31. ledna 2007 - 11:06Volvox.cz si právě čtou 4 lidé
e-mail

Novinky O nás Katalog Kavárna Zajímavosti, archiv Zajímavé odkazy na internetu Veletrhy Obsah koąíku
O NÁS


Kontakty

Knihkupectví

Katalog ISBN

TOP 50

Napsali o nás

HLEDÁNÍ


Potvrdíte stiskem ENTER

JEDNO HISTORICKÉ CO BY, KDYBY


Philip Roth: Spiknutí proti Americe
Přeložil Josef Línek
Volvox Globator, Praha 2006

Českému čtenáři jistě není třeba amerického spisovatele Philipa Rotha zdlouhavě představovat. Bývá obvykle zařazován po boku Saula Bellowa a Bernarda Malamuda do "triumvirátu" velkých autorů americké židovské literatury a mnozí ještě máme v čerstvé paměti jeho nedávné romány Americká idyla a Lidská skvrna, jež se rovněž dočkaly českého vydání. spolu s románem Vzala jsem si komunistu tvoří Rothovu takzvanou americkou trilogii, která dokládá, že se tento již více než sedmdesátiletý spisovatel rozhodně nechystá do důchodu. Naopak, o Rothově tvorbě od devadesátých let se občas hovoří jako o jeho druhé kariéře. Je to období velmi plodné a do značné míry odlišné od Rothova populárního (a skandálního) Portnoyova komplexu (1969, česky 1992), neboť, jak říká kritik Gabriel Brownstein, Rothův "pan Masturbace v roce 1989 pozvedl zrak od svých dolnějších partií a všiml si světa kolem sebe."

Také Spiknutí proti Americe je románem politickým, vlastně anti-utopickým, protože nabízí dosti temnou historickou alternativu - co by se dělo, kdyby ve Spojených státech v roce 1940 kandidoval v prezidentských volbách proti Franklinu D. Rooseveltovi za republikány Charles A. Lindbergh a vyhrál. Lindbergh byl vynikající pilot a jako první uskutečnil v roce 1927 sólový přelet Atlantského oceánu. To by z něj samozřejmě ještě nečinilo kandidáta na postavu v anti-utopii. Avšak Lindbergh smutně proslul rovněž svými antisemitskými postoji, obdivem k Hitlerovi (přijal dokonce z Göringových rukou Záslužný kříž) a izolacionistickými názory (domníval se, že se Spojené státy nemají nechat zatáhnout do evropské "židovské" války).

Izolacionismus se v románu stane hlavním bodem Lindberghova volebního programu - "volte Lindbergha, nebo válku" - a po jeho vítězství okamžitě vede k uzavření paktu s hitlerovským Německem. Antisemitismus nového prezidenta je z počátku takticky jen latentní, takže i ti, "kteří Lindbergha zprvu vášnivě nenáviděli [...], ho začali považovat za přípustného". Postupně jsou však zaváděna opatření, která americkému židovskému obyvatelstvu všemožně ztěžují život - protižidovské nálady ve společnosti (mimochodem v prvních dekádách dvacátého století v USA skutečně dosti silné) nikdo nekoriguje, natož trestá, je připraven program, podle něhož mají být židovské komunity postupně rozpuštěny násilným vysídlením Židů do nežidovských oblastí. A když je v Bílém domě oficiálně přijat von Ribbentrop, o směřování prezidentovy politiky již není pochyb. "Lindbergh nám dává jasně najevo, co to je bejt Žid. To si jenom myslíme, že jsme Američani." A populistický kazatel dává tomuto povzdechnutí za pravdu, když káže, že "to, co dělá Američana Američanem, je jeho křesťanství".

Nutno však připomenout, že Lindbergh je řádně zvoleným prezidentem a má podporu nejširší americké veřejnosti, která obdivuje jeho leteckou odvahu (tu jí prezident občas připomene bravurními přelety) i pokrokovou, vzdělanou manželku, a navrch je mu vděčná, že nedovolil, aby na evropských bojištích tekla americká krev. Takže téměř všichni "žijou ve snu a pro nás [Židy] je to noční můra". Do židovských domácností se vkrádá strach. "Všechny židovské rodiny v ulici byly zamčené na dva západy, v každé domácnosti hrálo v jednom kuse rádio, aby nikomu neuniklo žádné aktuální hlášení". Politická situace nakonec eskaluje a v Lindberghově Americe vypuknou první pogromy.

Rothův román nabízí výstižnou analýzu politické rétoriky a umění manipulace a přesvědčivě ukazuje tragické bujení přijatelně natřených zhoubných myšlenek. Smutně dokládá, že otevřená demokratická společnost je v určitých aspektech velmi zranitelná. Ačkoliv se někteří američtí recenzenti domnívají, že Roth to "přehnal", protože demokratické instituce by se nemohly tak nečekaně proměnit, evropský čtenář vlivem historických zkušeností takové problémy nejspíš mít nebude, naopak mu podobné názory opětovně připomenou jistou dávku americké naivity, pokud jde o fungování demokracie. Spíše můžeme Rothovi vytknout mnohomluvnost a poněkud hollywoodsky dobrodružný a patetický happy end, byť je jasné, že nechat tuto historickou alternativu přirozeně vplynout do toku skutečných událostí konce roku 1942 je dosti zapeklitý oříšek.

Široký politický záběr však není jedinou rovinou tohoto pozoruhodného díla. Roth spojil zdánlivě neslučitelné žánry politického thrilleru a iniciačního románu. Celý příběh totiž vypráví malý židovský chlapec z newarské středostavovské rodiny. Je to vlastně Roth sám, čímž Spiknutí proti Americe získává ještě přídech jakési alternativní autobiografie. Zvolený úhel pohledu Rothovi umožňuje vykreslit dopady antisemitismu nejen z celospolečenského a politického hlediska, ale především z hlediska každodenního života obyčejné rodiny. Podobně jako Dos Passos v trilogii U.S.A. i Roth kombinuje téměř novinové sekce plné historicko-politických úvah a komentářů s narativními sekcemi jaksi osobními, věnovanými protagonistovu nuceně akcelerovanému dospívání. "Ještě nikdy jsem nemusel dospívat takovým tempem jako teď." A není to dospívání radostné, vždyť na jeho počátku stojí urážky typu "velkohubý židák", které si Phil musí vyslechnout, když se s rodiči a bratrem vydá na prohlídku památných míst ve Washingtonu v marné snaze ujistit se, že ještě není tak zle. Tak se postupně proměňuje také protagonistovo vědomí sebe jakožto občana.

Roth trefně vystihl, jak vypjatá politická situace staví lidi proti sobě dokonce i uvnitř jedné rodiny. Philův starší bratr se nadšeně zapojí do zdánlivě neškodného programu prázdninových brigád židovské mládeže v křesťanských farmářských rodinách a skutečně se podle záměru jeho výsledným odcizením rodinná solidarita nenávratně naruší. Naopak jeho bratranec Alvin uteče do Kanady, aby se mohl zapojit do války proti nacismu. Ani tady Roth není černobílý a nechává Alvina předčasně se z války vrátit - zmrzačeného fyzicky i psychicky.

Ve Philově rodině se odehrává drama důvěrně známé všem, kdož museli žít ve společnosti, kde se něco jiného říká doma a něco jiného na veřejnosti. "Už jsem nevěděl, co to je zákon, a nevěděl jsem ani, co je nebo není proti němu." Avšak zatímco oba bratři tápají a Alvin se vzdává, rodiče vytrvají. V tomto románu Roth vykreslil své rodiče zcela proti vlastním zvyklostem v laskavém, chápavém a uctivém světle. "Otec byl záchranář a jeho specialitou bylo zachraňování sirotků," říká Phil o otcově nebezpečné cestě za osiřelým chlapcem. Stejně obdivně konstatuje, že přes všechen strach a ztráty "matka zůstala silná". Na konci románu tedy Phil dospívá i ve vztahu k rodičům, když si uvědomuje, "čím vším museli rodiče za Lindberghovo prezidentství zaplatit".

Rothův skvěle napsaný a výborně přeložený román je tedy další variací na téma amerického snu proměněného v noční můru. Můžeme se ptát, proč se Roth svým politickým románem vrací do čtyřicátých let minulého století. Nejspíše ze stejného důvodu, z jakého se vracel v padesátých letech Arthur Miller k salemským čarodějnickým procesům osmnáctého století. Prostě proto, že si Roth spolu s protagonistovým otcem "den co den klad[e] stejnou otázku: Jak se v Americe může stát něco takovýho? Jak je možný, že v mý vlasti můžou bejt u vlády takovýhle lidi?" Koneckonců, podobné otázky si neklade jen Američan Roth. I proto je jeho román velice aktuální a nakladatelství Volvox Globator patří dík za jeho promptní zpřístupnění české čtenářské veřejnosti.

Tvar 21/06, Šárka Bubíková

© 1991-2024 VOLVOX GLOBATOR
Vytvořilo a spravuje studio LAMA

Počet přístupů na tuto stránku: 6512